Kamenné pozůstatky z historie – Lapidárium

Kamenné pozůstatky z historie nás Čechy a Poláky spojují neboli Lapidárium

Projekt Kamenné pozůstatky z historie nás Čechy a Poláky spojují (reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0002730) je již několikátým projektem, který je realizovaný z fondů mikroprojektů Euroregionu Glacensis (dále jen EG). Předpokládané výdaje projektu jsou ve výši 800.000 Kč, z čehož dotace činí 85 % to znamená cca 640.000 Kč. Z těchto fondů je možné žádat
na projekty, které mají přeshraniční dopad v daných regionech. Dlouholetým partnerem města Lanškroun v těchto projektech je partnerské město Dzierżoniów. Obě města oslavila v roce 2019 výročí 20 let spolupráce a jak jinak než společným projektem s názvem Ovoce polsko-české spolupráce, který byl taktéž podpořen z fondů mikroprojektů EG.

Cílem projektu je zlepšit stav kulturního dědictví, a to konkrétně prostoru Lapidária, který se nachází
ve sklepním prostoru Městského muzea Lanškroun, které je součástí areálu lanškrounského zámku. Řešení projektu je navrženo tak, aby zapadlo do konceptu zámeckého areálu.  Celý prostor Lapidária bude zrekonstruován a upraven tak, aby zde mohla být vystavena stálá expozice těchto
6 zrestaurovaných prvků: pamětní deska Franze Jacoba Pernikarze, mlýnský kámen z hradu Lanšperka, kamenná stoupa, portál a okno z Erxlebenovy lékárny a několik základních kamenů z pomníku věnovaného Petru Jelitovi.

Stávající sklepní prostor je v současné době nevyužitý a není přístupný veřejnosti. Podlahová plocha prostoru je cca 17,2 m² s klenutým stropem a přiznaným cihelným zdivem z plných pálených cihel
a kamenným zdivem. V rámci stavebních úprav bude stávající cihelné zdivo očištěno, opískováno
a případně nově vyspárováno. Stávající kamenné portály a podlaha v místě vstupu budou očištěny
od řas. Původní dlažba bude vyjmuta, neboť do obvodových stěn budou ukotveny obloukové osvětlovací lampy s LED pásky, které zvýrazní klenby a osvětlí exponáty. Po umístění lamp a provedení potřebné elektroinstalace bude původní dlažba umístěna zpět. Veškeré elektroinstalatérské práce budou provedeny tak, aby co nejméně zasahovaly do stávajícího prostoru. Původní klenby zůstanou neporušené a bez zásahů. Při vstupu do Lapidária je umístěna mříž, která bude doplněna skleněnou výplní. Před vchodem do prostoru Lapidária bude umístěn na fasádě budovy nápis LAPIDÁRIUM
a vybudován pochozí chodníček z kamenné dlažby. Veškeré zásahy byly konzultovány a následně schváleny památkovým ústavem.

Ve zrekonstruovaném prostoru Lapidária bude vystaveno již zmíněných 6 exponátů, které byly nalezeny v okolí Lanškrouna. Převážně se jedná o pískovcové kamenné prvky. Téměř pod všemi exponáty budou umístěny nové sokly a stojany z ocele černé barvy. Všechny exponáty budou označeny bronzovými popiskami.

Pamětní deska s nápisem Franz Jacob Pernikarz

Jedná se o pamětní desku z pískovce s vyrytým nápisem Franz Jacob Pernikarz a s uvedením roku 1781 o rozměrech 66 x 80 cm. Tato deska se ztratila v 90. letech 20. století při bourání „ Pernikářova domu“, č. p.159/II. Byla umístěna nad jeho vchodem. Připomíná významného textilního faktora Franze Jakoba Pernikarze, který od svých známých výrobců kupoval plátno a prodával ho velkým plátenickým obchodníkům v bohatších oblastech severních Čech. Franz J. Pernikarz byl potomkem české rodiny.
Vlastnil dům na předměstí, zemědělské pozemky, statek na žichlínském předměstí, řeznický krám a byl nájemcem vrchnostenské vinopalny. Když se Pernikarzovi v roce 1791 zakalilo větší množství vína, obrátil se na svého přítele F. Sperlinga a jeho prostřednictvím se seznámil s Christianem Polykarpem Erxlebenem. Franz Jakob bohužel v tomtéž roce umírá. Byl pohřben u kostela svaté Anny.

Žernov

Dalším předmětem je žernov - mlýnský kámen z hradu Lanšperka z období středověku. Žernov
se sestával ze sady dvou mlecích kamenů tvaru válcovitých disků. Spodní kámen (ležák) byl pevný, horní kámen (běhoun) byl na spodní kámen zabroušen a na ležáku se otáčel podél osového čepu. Mlýnek
se roztáčel ručně, pomocí dřevěného kolíku zasazeného do otvoru na obvodu běhounu. Hrad Lanšperk
je dnes již zříceninou. V roce 1285 byl darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. V roce 1304 se stal majitelem zbraslavský klášter, v roce 1358 litomyšlské biskupství. Byl dobyt za husitských válek a poté rychle měnil majitele. Opuštěn začátkem 17. století.

Stoupa

Třetím prvkem je kamenná stoupa sloužící k drcení obilovin (především ječmene a pšenice)
ze 17. – 18. století, která byla nalezena na ulici Sokolská v Lanškrouně.

Exponáty z bývalé Erxlebenovy lékárny

Erxlebenova lékárna Na Valech byla postavena roku 1794 chemikem a botanikem Christianem
Polykarpem Erxlebenem, přistěhovalcem z Hannoveru, který se oženil s dcerou lanškrounského podnikatele F. J. Pernikáře. Tento památkový objekt byl zbourán v roce 1991 a nacházel se na dnešním Pivovarském náměstí.

Největším exponátem je bezesporu pískovcový portál z Erxlebenovy lékárny s monogramem majitele na středu archivolty z 19. století.

Dalším exponátem, který souvisí s předchozím uvedeným, je pískovcové ostění, které bylo umístěno kolem okna Erxlebenovy lékárny s květinovým festonem z počátku 19. století.

Základní kameny z pomníku věnovanému Petru Jelitovi

Posledním vystaveným exponátem bude několik základních kamenů z pomníku věnovaného arcibiskupovi a diplomatovi Karla IV. Petru Jelitovi. Tyto kameny jsou z pískovce a byly přivezeny z okolních obcí.

Petr III. zvaný Jelito pocházel z německé rodiny, narodil se asi roku 1330 v Třešnovci na Lanškrounsku. Po studiích v Praze, Boloni, Perugii a Římě, kde získal doktorát práv, byl roku 1355 jmenován biskupem churským, roku 1368 biskupem litomyšlským a roku 1372 arcibiskupem magdeburským. Odtud přešel roku 1381 do Olomouce. Založil a dotoval klášter augustiniánů v Lanškrouně, který později nalezl útočiště v Olomouci. V jeho době vzniká proslulý kartuziánský klášter v Dolanech, který se stal střediskem opravného života a později se také přestěhoval do Olomouce. Zemřel 12. února 1387 a byl pohřben v lanškrounském klášteře. 

Polský projekt Revitalizace barokních portálů a jejich expozice v Muzeu Městském Dzierżoniówa

Cílem partnerského projektu z Dzierżoniówa je taktéž zlepšit stav prvků kulturního dědictví, konkrétně barokních vjezdových pískovcových portálů, které jsou uloženy v městském muzeu. Portály pochází z přelomu 16. a 17. století, jsou arkádového tvaru zdobené římsami, nápisy a erbovými kartušemi. Portály nebyly přístupné veřejnosti a díky projektu budou kompletně zrestaurovány a vystaveny veřejnosti v Lapidáriu. Celkové náklady projektu jsou rozpočtovány na 1.304.000 Kč, z čehož dotace činí 765.000 Kč.

Společnými projekty chtějí obě města zvýšit návštěvnost a turistickou atraktivitu. Vzájemná spolupráce upevňuje dlouhotrvající a bohaté partnerství obou měst.

Na realizaci projektu se podílela ředitelka městského muzea paní PaedDr. Marie Borkovcová jako hlavní myslitelka projektu. Za městský úřad se na projektu podíleli pan starosta Mgr. Radim Vetchý, referentka agendy dotací paní Ing. Veronika Žáková a vedoucí odboru investic a majetku pan Ing. Pavel Bartas. Interiérový návrh zpracovala paní Ing. arch. Lucie Kubínková. Restaurátorské práce provede paní MgA. Radka Kalíková. 

Autorka článku: Ing. Veronika Žáková (únor 2021)

Prameny: text PaedDr. Marie Borkovcové o Erxlebenech

                    formuláře žádostí o podporu obou projektů

                    webové stránky www.farnost.katolik.cz

                    webové stránky www.hrady.cz

 

Více je také zde::.